Avšak štěstí moc něpřeje, a důsledkem poruch a kolizí se jejich počty rychle ztenčují. Mazda ukazuje svůj potenciál hned od začátku, a RX-3 spolu se dvěmi staršími RX-2 konkuruje v popředí Nissanům. V druhé polovině závodu se obě RX-2 propadají níže startovním polem, zatímco na špici se schyluje k souboji RX-3 vs. Skyline. Atmosféra houstne, když tu pouhé 4 kola před cílem Mazda ohne tyčku řízení, a sjíždí do boxů… nikdo už nepochybuje o padesátém vítězství Hakoskuky.
Pokud se však její řidič smál smůle Mazdy, dostává okamžitou tvrdou facku od karmy, když mu najednou vybuchuje přední pneumatika, tudíž je nucen další kolo také sjet do boxů, kde mechanici objevují navíc poškození zavěšení od vybuchlé pneumatiky. Nastává závod mechaniků. Tým Mazdy je rychlejší, řev rotačního motoru prořízne boxovou uličku, a Mazda se žene dohnat vzniklou ztrátu. Sen o půl stém vítězství se právě rozplynul… Mazda tak ukončuje dominanci Hakosuky, a následující sezona 1972 je plná úchvatných soubojů těchto dvou japonských legend napříč okruhy nejen v Japonsku.
Mazda RX-3 se vyráběla v letech 1971 až 1978 ve třech karosářských variantách: sedan, kombi a coupé. A právě díky tomu, že bylo kupéčko prodejně nejúspěšnější, rozhodla se automobilka jít více sportovním směrem, a přímým nástupcem RX-3 se poté stala Mazda RX-7 první generace. Pokud si zákazník přál místo wankelu pod kapotou klasický pístový motor, jmenoval se pak model 818 namísto RX-3, karoserie byla stejná, lišily se pouze přední a zadní světla, interiér a pár drobností.
Moje Mazda sjela z linky právě jako 818. Najít v evropské inzerci kupéčko RX-3 nebo 818 je takřka nadlidský úkol, natož pokud nemá být úplně zrezlé. V Evropě jsou extrémně vzácné, raritek jako jsou třeba R32, R33, R34 Skyline tady jezdí mnohem více. Největší komunita okolo těchto vozů je dnes v Austrálii, na Novém Zélandu, v USA, a taky něco v Mexiku a Portoriku. V Austrálii jsou také nejcennější, nadšenci za ně dávají šílené peníze, a jsou schopní je kupovat a dovážet i z Evropy. Moje pochází ze Švédska, odkud ji koupil nadšenec z Dánska, a od něj pak já. Klíčovým dodatkem pro zaplacení nemalé sumy za tento vůz bylo, že má veškeré díly potřebné na konverzi na plnohodnotnou RX-3, a dá je spolu s vozem.
S prodejcem byla od začátku perfektní komunikace, a velmi rychle se ukázalo, že je to také naprostý rotary blázen. Za ty roky dokázal nashromáždit 4 RX-3/818, plnou stodolu dílů, a nespočet Wankelů. Mimo to měl zrovna doma 20B Cosmo, které zrovna servisuje zákazníkovi nebo vlastní projekt Fiat Uno, do kterého staví 800hp 13B, aby ovládl evropské sprinty předokolek (!!!) Lepšího prodejce jsem si ani nemohl přát.
Na místě mi z vlastní iniciativy pomohl najít ty nejlepší z jeho dílů a já jel spokojeně domů se všemi poklady.
Plány:
- Opravit pár věcí na kastli, uvést všechny funkční záležitosti do provozuschopného stavu
- Dostat auto na značky
- Rebuildovat a naportovat Wankel -> swap
- Užívat si srazy a vyjížďky
- Pěkné kola, decentní doplňky inspirované dobovými okruhovkami
boční irony by možná ještě po přebroušení a nitridování mohly jít použít, ale kdo ví, koroze je poměrně hluboká. Nejvíc mě mrzí housingy, protože byly jinak ve výborném stavu - nepoškrábané, žádné devils marks na nich, ale prostě zase hluboká koroze v jednom místě. Rotory by se možná taky ještě daly použít, pokud by se povedlo z té kostky rzi vypreparovat apex sealy, které již přirostly v jeden celek. Jaké škody dokáže napáchat roky špatného skladování motoru 
